Na osel.cz bol uverejnený príspevok Masákr na sockách aneb jak se mě pokoušel vyděsit jeden mykologický influencer (https://www.osel.cz/14845-masakr-na-sockach.html ).
Autorom príspevku je prof. Ing. Miloslav Pouzar, Ph.D., Fakulta chemicko-technologická, Pardubice.
Citujem:
„Ale muchomůrku růžovku (Amanita rubescens) na kmíně ve vaječné omeletě považuji za lahůdku, o níž bych se nechal připravit jen velmi nerad. Samozřejmě jsem si vědom možných záměn, takže podrobně studuji všechny klíčové znaky, a tak v průměru jedna z pěti plodnic neprojde vstupní kontrolou, i když jsem si jistý na 99.9%. Uznejte, že pro toxikologa by byl poněkud trapas ocitnout se na výplachu žaludku, nebo dokonce zemřít po selhání jater způsobeném nějakou otravou.
Nedávno jsem ale utrpěl šok. Ten mladík na videu s dramatickým výrazem prezentoval animaci, na které se hromadně rozpadaly červené krvinky, a varoval před bídnou smrtí, kterou zajde ten, kdo růžovku zvanou lidově masák pozře v syrovém stavu. A na vině látka, o níž jsem dosud neslyšel. Rubescenslysin. Je pravdou, že mou odbornou i zájmovou pozornost dlouhodobě přitahují zejména tzv. malé molekuly, takže jsem se trochu uklidnil, když jsem zjistil, že jde o protein, ale i tak jsem považoval za svého typu selhání, že jsem až dosud ignoroval tak zásadní riziko.“
Niečo preskočím:
„V testech in vitro a in vivo byla též prokázána silná kardiotoxicita, hepatotoxicta a nefrotoxicita, tedy toxický účinek pro srdce, játra a ledviny. Hodnoty LD50 pro myši a potkany (dávka, která usmrtí 50 % jedinců při testu akutní toxicity) se pohybují mezi 150 až 300 mikrogramů/kg a to je opravdu hodně málo. Platí zde totiž jak známo nepřímá úměra, tedy čím menší LD50 tím vyšší akutní toxicita. Jenže….
Jenže těm nebohým myším a potkanům vstřikovali testovaný toxin přímo do krve. Uvedené hodnoty LD50 a popsané toxické účinky byly pozorovány po intravenózním podání. Podobné hodnoty po orálním podání nejsou v odborné literatuře dostupné, jelikož by po orálním podání rubescenlyzinu patrně žádný potkan (ani člověk) nezemřel.
Zmíněný toxin totiž patří mezi velké komplexní proteiny a těm vůbec nedělá dobře kyselé prostředí žaludku plné proteolytických enzymů. Komplexní proteiny tak podléhají v žaludku denaturaci a deaktivaci. No, a pokud daný protein přece jen projde až do střev, nedokáže se vstřebat přes sliznice do krevního řečiště.
Pokud plodnice projde tepelnou úpravou, dojde k denaturaci a deaktivaci při ní, ale ani v syrovém stavu nepředstavuje rubescenslysin z pohledu systémového účinku žádné zásadní riziko. Krevní buňky se prostě rozpadat nezačnou. Ani tak samozřejmě není vhodné pojídat masáky syrové, protože obsahují řadu termolabilních látek, které dokážou účinně podráždit trávicí trakt. Jenže to už je jiný příběh.“
Viac nechcem písať. Všimnite si – akýsi chňavo, influencer (sic!), „sa montuje“ do vecí, o patofyziológii ktorých nemá ani šajnu! Huby zbierame preto, aby sme si na nich pochutili. A nie preto, aby sme z nich spravili extrakt a pichali si ho do žíl, vole!
Okrem nového poznatku o toxikológii mi „doplo“ čosi iné. Koľko chňavov, medicínskych primitívov (sic!), je okolo nás, ktorí bohorovne a rozdrapeno všetkým kotkodákali o bezpečnosti „vakcín“ proti covidu?
Hej, hej... Tam išlo o jedného influencera, tu ide o celoštátny podnik (dominantne) medicínskych primitívov, ktorí definitívne zBESneli. Prečo? To sa ma, prosím, nepýtajte...
P.S. Obrázok je prevzatý z https://www.mushroomexpert.com/images/kuo5/amanita_rubescens_01.jpg
Publikované: 05.08.2026