„Deň boja za slobodu a demokraciu“. Ide o mimoriadny sviatok, ktorý sa úzko spája s udalosťami z novembra 1989, kedy sa končil jeden a začínal druhý režim. (https://www.17november1989.sk/)
„Sviatky si vieme osláviť, keď máme voľno. Vtedy máme čas sa zastaviť. Povedzme si otvorene, vo chvíli, keď to bude pracovný deň, stane sa s ním to, čo s 28. októbrom. Deň, ktorý znamenal aj pre Slovensko rozbeh, nevšímame si ho, lebo ide o pracovný deň. A o toto ide Robertovi Ficovi,“ hovorí jedná z tvárí Novembra’89 František Mikloško. „Ide tu ešte o viac: To, že nám chcú zrušiť 17. november je vlastne kontrarevolúcia k Nežnej revolúcii,“ dodáva.
Rušenie 17. novembra je Ficovou kontrarevolúciou k Nežnej revolúcii, tvrdí František Mikloško
(https://www.youtube.com/watch?v=tv6m2lfiNo8 )
17. november už nebude dňom pracovného pokoja
https://www.amnesty.sk/17-november-uz-nebude-dnom-pracovneho-pokoja/
Tak takto: Najprv niečo o prevrate, ktorý eufemisticky nazývame „zamatovou (textilnou) revolúciou“. Dňa 17.11.1989 sa oslava Medzinárodného dňa študentstva (MDŠ) „vhodným nasmerovaním“ na Národní třídu zmenila na protištátnu demonštráciu.
„Studentskou demonstraci přivedl 17. listopadu na Národní třídu agent StB Ludvík Zifčák, který pak sehrál roli údajně zabitého studenta Šmída. Podle dokumentu Utajené příběhy českých dějin bylo předání moci v listopadu 1989 směsí spontánních událostí a předem připraveného scénáře.“
https://zoom.iprima.cz/historie/17-listopadu-martin-smid
Výsledkom bolo „baci-baci“ a, to je absolútne podstatné, „mŕtvy študent“ Martin Šmíd. Podľa wikipédie (nie mňa ako arcikonšpirátora!):
„Správu o údajnej smrti študenta Martina Šmída počas zásahu polície proti študentskej demonštrácii 17. novembra 1989 vyniesla na verejnosť Drahomíra Dražská, vrátnička vysokoškolských internátov v pražskej Troji. Správa sa (spočiatku s upozornením, že ide o neoverenú informáciu) rýchlo rozšírila do tlačových agentúr (Petr Uhl ako predstaviteľ Východoevropskej informačnej agentúry, informáciu posunul do rádia Slobodná Európa, Michael Žantovský správu podal agentúre Reuters). Zverejnenie správy o smrti študenta vyvolalo v spoločnosti veľké pohoršenie a prispelo k pádu komunistického režimu v Česko-Slovensku.
Obeť, Martin Šmíd, mal byť študent Matematicko-fyzikálnej fakulty Karlovej univerzity. Na škole a dokonca v totožnom – druhom ročníku v tom čase študovali dve osoby s týmto menom, avšak ani jednému sa 17. novembra nič nestalo, jeden na demonštrácii vôbec nebol a druhý odišiel ešte pred policajným zásahom.“
https://sk.wikipedia.org/wiki/F%C3%A1ma_o_smrti_Martina_%C5%A0m%C3%ADda
K tomuto mám dva komentáre:
1. Nejaké „baci-baci“ by nedostalo do „revolučnej nálady“ celý štát. Každý mal dosť svojich problémov a akési „baci-baci“ by nemalo dosť „šťavy“ na zahájenie „revolúcie“. Mŕtvy študent, jój, to bolo „iné kafe“.
2. Osobne som tom čase sedel „prilepený“ k televízoru. Jednoznačne potvrdzujem, že v Televíznych novinách, myslím, že to bol hlásateľ, potvrdil existenciu dvoch žijúcich študentov – Martinov Šmídov. Obidvaja dostali okamžite ochranku. No, hádajte prečo... ("Mrtvý student Martin Šmíd" https://www.youtube.com/watch?app=desktop&v=RCHZalexgd0l )
Takže toľko k 17. novembru, ktorý je (bol?) „sviatok“ – „Deň boja za slobodu a demokraciu“. Hi, hi... Ale ten deň voľna? Vôbec nie zlé.
A teraz späť k 17. novembru, ktorý bol (a asi aj stále je) Medzinárodný deň študentstva (MDŠ).
„Mezinárodní den studentstva, někdy též Světový den studentstva, je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v Protektorátu Čechy a Morava. Byl vyhlášen roku 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí; stalo se tak na zasedání Mezinárodní studentské rady, jehož se zúčastnili delegáti z 26 zemí.
Mezinárodní den studentstva je jediným dnem mezinárodního významu, který má český původ.“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_studentstva
A ďalej:
„Vše začalo násilným potlačením poklidné demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československa 28. října 1939 v Praze, během níž byl těžce zraněn student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal a zabit pekařský dělník Václav Sedláček. Na potlačování demonstrace, jež se konala na Václavském náměstí, se kromě sil pořádkové policie podílely i jednotky SS; následovaly další střety na dalších místech v Praze, při nichž Němci stříleli nejen pro výstrahu, ale i do demonstrantů. Při jedné z těchto potyček byl postřelen právě Jan Opletal, který 11. listopadu svému zranění podlehl. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu na Albertově, odkud byla rakev s ostatky převezena na nádraží a odeslána na Moravu. Následné demonstrace, jež se změnila v protest proti okupaci, se zúčastnily tisíce lidí. Opět došlo ke střetům mezi demonstranty a pořádkovými silami.
Hned následujícího dne se v Berlíně konala porada za účasti Adolfa Hitlera, jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření českých vysokých škol na dobu tří let, zatčení a popravení 9 vedoucích představitelů studentské organizace (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) a internace stovek studentů v koncentračních táborech. Ještě v noci ze 16. na 17. listopad došlo k rozsáhlému zatýkání českých studentů v Praze, v Brně a v Příbrami. Studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze byli dopraveni do ruzyňských kasáren, kde došlo i k popravě 9 představitelů studentských organizací. Celkem 1 200 zatčených studentů bylo poté převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943; z těchto 1 200 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35.
Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci naší exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva.“
Medik (poslucháč LF) Jan Opletal:
„Dne 28. října 1939, v den výročí založení samostatného československého státu, proběhly v Praze protinacistické demonstrace a nepokoje, kterých se Opletal zúčastnil. Opletal byl v zástupu demonstrantů, jenž postupoval z Vodičkovy ulice na Karlovo náměstí. Zástup byl nucen ustupovat před skupinou německé policie nahoru na Žitnou. Dav byl asi v půlce ulice, když najednou zazněl výstřel. Neznámý muž zasáhl Jana Opletala do břicha pravděpodobně civilním revolverem. Na ulici se jej ujalo několik lidí, kteří ho dopravili do nemocnice na kliniku profesora Jiráska. Lékař, profesor Pačes ho ihned operoval a asistoval mu doktor Adámek. Po otevření pacienta doktor zjistil, že Jan má prostřelené tlusté střevo a čtyřikrát tenké. Všechny rány sešil a do malé pánve, kde byla smíchána krev se střevním obsahem, zavedl drén.
Po odvezení Opletala na pokoj dorazili do nemocnice vojáci SS. Ti pod vedením německého doktora Golly zabavili projektil a ptali se na Opletala. Po nějaké době přijely do Prahy Janova matka a sestra Marie. Staraly se o něj společně s jeho milou Manon (Marií Kafkovou). Opletalův stav se postupně zhoršoval, a to jak kvůli nemoci, tak kvůli tomu, že odmítal jíst, protože si myslel, že jej chtějí otrávit.
Zemřel následně 11. listopadu 1939 na zánět pobřišnice.“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Opletal
Záver:
17. november ako „Deň boja za slobodu a demokraciu“ si strčte hlboko do vašich „slobodných a demokratických“ análnych otvorov. 17. november ako „Medzinárodný deň študentstva“ je sviatkom - pripomenutím si hrozných udalostí, kedy sa treba zamyslieť. Zamyslieť sa nad brutalitou nemeckého okupačného režimu voči študentom v Protektoráte, ktorý vznikol zákonite ako dôsledok Mníchovskej dohody (zrady) (Mníchovská dohoda (iné názvy: Mníchovská zmluva; Mníchovská zrada oficiálne: Abkommen zwischen Deutschland, dem Vereinigten Königreich, Frankreich und Italien, getroffen in München am 29. September 1938 – „Dohoda medzi Nemeckom, Spojeným kráľovstvom, Francúzskom a Talianskom, učinená v Mníchove 29. septembra 1938“) v réžii našich, toľko vychvaľovaných západných „demokratov“.
https://sk.wikipedia.org/wiki/Mn%C3%ADchovsk%C3%A1_dohoda
Publikované: 07.11.2025