https://www.facebook.com/people/Sonia-Pekova/61571391422178/
Milí přátelé,
Předesílám, že vyřizování odborné disputace přes mainstreamová média považuji za nehodné lidské komunikace a pavlačový nešvar, ale cítím, že se v tuto chvíli ozvat musím, neb nemám jinou možnost. Mainstreamová média mi prostor nedávají a soudní systém, kterého se to týká, mě zatím k obhajobě mé práce nepředvolal. Nicméně, protože zde běží jistá agenda, která může mít vliv na ohýbání veřejného mínění v neprospěch neprávem obviněného MUDr. Petra Kotlára, činím zde toto veřejné prohlášení.
Přišel mi totiž, mimo jiné, tento e-mail:
DOBRÝ DEN PANÍ DOKTORKO,
MÁM JEDEN DOTAZ. PAN PROFESOR PAČES ŘÍKÁ, ŽE JSTE ÚDAJNĚ JEN NAŠLA KONEC A ZAČÁTEK DNA A ŽE TA JE VE VAKCINACH ROZTRHÁNÁ A TUDÍŽ NEFUNKČNÍ. DÁLE ŽE JSTE UVEDLA JEN MNOŽSTVÍ MOLEKUL ALE NE HMOTNOSTNÍ PODÍL.
JSEM LAJK ALE TOMUTO ROZUMÍM. MŮŽETE NA TO REAGOVAT NEBO LÉPE VYSVĚTLIT.
DĚKUJI MOC.
Takže na dotaz tazatele tímto odpovídám, veřejně a otevřeně:
• Neříká to pan profesor Václav Pačes (otec), ale Mgr. Jan Pačes, PhD (syn).
• Mgr. Jan Pačes PhD. kritizuje práci, jejíž detaily nezná, a aniž by sám provedl jakýkoliv konfirmační či exkludační experiment. Mgr. Jan Pačes PhD. pouze provádí literární kritiku mého znaleckého posudku, přičemž objektivně nezná (soudě dle charakteru dokumentu, který vytvořil on sám pod názvem „Znalecký posudek“) parametry znaleckého posudku, a to z toho prostého důvodu, že Mgr. Jan Pačes PhD. soudním znalcem není, pouze se za něj neoprávněně vydává. To je mimochodem klasifikováno jako závažný trestný čin.
• Moje zadání nebylo stanovovat délku fragmentů DNA, ale přítomnost nukleové kyseliny (s důrazem na mRNA, která byla výrobcem deklarována jako jediná komponenta těchto přípravků), rovněž její kvantitu. To, že jsem kvantifikační esej cílila na oba konce expresní kazety pro S protein (ovšem primárně mRNA, kdy nález alarmujících kvantit DNA byl vedlejším produktem testování), bylo z důvodu robustnosti analýzy a její nezpochybnitelnosti. Oba získané fragmenty jsem řádně sekvenovala pomocí Sangerova sekvenování, což je ultimativní průkaz identity DNA v našem oboru. Hlubší důkaz přítomnosti DNA a její identity v našem oboru nemáme. Sekvence DNA jsem řádně doložila.
• Nicméně, nad rámec zadání jsem (po řádném odevzdání soudně-znaleckého posudku) ze svého vlastního zájmu o věc provedla další test, zda podezření, které jsem opatrně a korektně formulovala v mém soudně-znaleckém posudku pouze jako možnost, nikoliv jako fakt (což Mgr. Jan Pačes PhD. záměrně překrucuje) – může být oprávněné. Provedla jsem technicky poměrně náročnou Long-Range PCR, kde jsem expresní plasmid přítomný v přípravku Pfizer i Moderna amplifikovala tak, že jsem použila stejné sady primerů, které jsem použila pro Real-Time PCR, pouze v kombinaci, která umožnila amplifikovat kompletní kazetu S proteinu a kompletní zbylou vektorovou kostru. Na obrázku, který přikládám, můžete v rámečku vidět masivní produkty z kazety S proteinu, a jemné produkty z vektorové kostry. Sangerovo sekvenování opět potvrdilo identitu získaných PCR produktů, jedná se tedy o plnodélkový S protein. Toto by naznačovalo, že expresní plasmid v přípravcích Pfizer a Moderna je linearizován ve vektorové kostře, mimo sekvenci kazety pro S protein, která zůstává intaktní.
• V moderní éře oboru, tedy od dob zavedení kvantitativní Real-Time PCR a fluorescečních laserových spektrofotometrů se logicky upřednostňuje tento způsob kvantifikace nukleových kyselin před více historickým způsobem pomocí klasického UV spektrofotometru. Starší způsob totiž měří volné nukleotidy, bez ohledu na to, zda je nukleová kyselina intaktní nebo fragmentovaná. Proto stanovení kvantity nukleové kyseliny v „nanogramech“ je méně užitečné pro posouzení parametrů DNA, než měření kvantity nukleové kyseliny „v počtu kopií cílové sekvence“ nebo fluorescenčním měřením délek fragmentů na nových typech analyzátorů. Dovolím si to podložit i tím, že (na rozdíl od Mgr. Jana Pačese PhD.) mám rovněž Atestaci z molekulární genetiky a vyšetřovacích metod v molekulární genetice a více než 20 let praxe v předmětném diagnostickém oboru, tak se mohu oprávněně a erudovaně k tomu vyjádřit.
• Pro riziko integrace DNA je spíše rozhodující množství „volných konců DNA“, než její kvantita „v nanogramech“. Proto kratší fragmenty s volnými konci mohou být z hlediska náhodné integrace do cílového genomu stejně, ne-li dokonce více nebezpečné, než dlouhé fragmenty DNA. Logicky i z toho důvodu, že stejné množství nanogramů kratších fragmentů obsahuje více volných konců než stejné množství nanogramů delších fragmentů.
Uvedu názorný příklad: Řekněme, že průměrný vzrostlý strom, ořezaný od větví v podobě kmene, s délkou 10 m, má hmotnost 1000 kg a má dva volné konce – nahoře a dole, můžeme je nazvat 5‘ (vlevo) a 3‘ (vpravo). Když tento solitérní kus s délkou 10 m a hmotností 1000 kg nařežeme na krátká metrová polena, celková hmotnost dřeva zůstane stejná (zanedbám odpad v podobě hoblin), ale počet volných konců se zvýší 10x.
Protože DNA pro integraci do cílové sekvence nutně potřebuje volné konce, tak čím více volných konců je k dispozici, tím je větší pravděpodobnost integrace. Integrace v tomto uspořádání nicméně může být náhodná, bez požadavku na homologii integračního místa. To ovšem neumenšuje nebezpečí tohoto jevu, jak je vidět i z recentní publikace na téma vysokého nárůstu nádorových onemocnění, kde nelze vyloučit, že důvodem je integrace nukleové kyseliny přítomné v přípravcích Pfizer a Moderna do genomu cílových buněk a nastartování procesu maligní transformace.
Článek naleznete zde: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/41498242/
(Kuperwasser C, El-Deiry WS. COVID vaccination and post-infection cancer signals: Evaluating patterns and potential biological mechanisms. Oncotarget. 2026 Jan 3;17:1-29. doi: 10.18632/oncotarget.28824)
Český překlad naleznete zde: https://files.fm/u/qgzf3mermu
Nebudu už více takto veřejně napravovat výroky pana Mgr. Jana Pačese PhD, neb mi to připadá nedůstojné. Činím tak nyní pouze proto, že navzdory tomu, že pan Mgr. Jan Pačes PhD je v důvodném podezření, že spáchal trestný čin podvodu (vydává se za soudního znalce, kterým není a ani nikdy nebyl), nadále podává veřejná prohlášení namířená proti práci, kterou jsem poctivě odvedla a která má důležitost v závažném soudním procesu v zahraničí.
Navzdory tomu, že Mgr. Jan Pačes PhD. vydává v mainstreamových médiích útočná prohlášení směrem k mé odbornosti, Mgr. Jan Pačes PhD. se ani nepokusil předmětnou práci laboratorně zreplikovat či experimentálně doplnit navzdory mimořádnému technickému zázemí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Praze, jehož je řádným řadovým zaměstnancem.
P.S. Pána profesora Václava Pačesa (otca) poznám od roku 1986 osobne. Vtedy som niekoľko mesiacov na ÚMG v Prahe pôsobil. Zdá sa, že jablko spadlo ďaleko od stromu. Alebo to je hruška?
Spadla hruška zelená, obila si kolená.
Teraz plače na zemi, dobré lieky dajte mi.
Ty si hruška nezbedník, nepomôže ti už nik.
Veď si dobre vedela, že si ešte nezrelá.
P.P.S. Citovaný a spomínaný článok v časopise Oncotarget -https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/41498242/ (Kuperwasser C, El-Deiry WS. COVID vaccination and post-infection cancer signals: Evaluating patterns and potential biological mechanisms. Oncotarget. 2026 Jan 3;17:1-29. doi: 10.18632/oncotarget.28824), som už čiastočne vysvetľoval 05.01.2026:
https://www.lakota.sk/blog/spravy-4/lebo-rakovina-po-covid-vakcinach-279
Publikované: 23.02.2026